Těžké dřevěné trámy či dokonce cihly v minulosti sloužily jako základ pod prvotní podlahy s parketami. V dávných dobách totiž lidé neměli k dispozici moderní materiály, a tak se snažili vyřešit stabilitu podlah všemožnými improvizacemi. Nejčastěji se používaly právě trámy, které se kladly na urovnanou zem a vytvářely pevný rám, jenž držel parkety na místě. Tyto trámy musely být dostatečně vysušené a stabilizované, aby se při změnách vlhkosti či teploty minimalizovalo sesychání nebo bobtnání. V některých případech se mezi trámy sypal písek nebo jemný štěrk, který lépe rozkládal váhu a bránil nerovnostem povrchu. Po čase se začaly objevovat i cihly, které se kladly do pravidelných řad a vytvářely další vrstvu izolace, a to především proto, že dobře udržovaly teplo. Teprve později se při stavbách domů začaly prosazovat modernější způsoby zakládání podlah, ale základy z trámů či cihel se udržely v některých regionech ještě velmi dlouho.
V současnosti se při pokládce parket řeší zejména izolační vrstvy, které chrání nejen dřevo, ale i celkovou konstrukci domu před vlhkostí a teplotními výkyvy. Podklad musí být dostatečně rovný, aby parkety dobře přilnuly a neprohýbaly se pod zátěží. K tomuto účelu se používají různé formy podložek vyrobených z pěnových materiálů nebo korku, jež pomáhají vyrovnat drobné nerovnosti a zajišťují mírnou pružnost. Důležitou funkcí těchto podložek je také zvuková izolace, která dokáže výrazně snížit kročejový hluk a dopřát obyvatelům klidnější prostředí. Volba konkrétního materiálu obvykle závisí na tom, v jakém patře se parkety nacházejí, a jak moc je potřeba řešit tepelnou nebo zvukovou izolaci. U novostaveb se častěji sází na vícevrstvé podložky, které kombinují hned několik funkcí najednou. Díky rostoucím nárokům na pohodlí a energetickou úspornost je tak výběr izolačních vrstev dnes téměř stejně důležitý jako samotná volba parket.
Mnoho lidí si myslí, že stačí na beton jen položit parkety a je hotovo, ale realita je mnohem komplikovanější, pokud chceme dlouhodobě zachovat jejich kvalitu. Podklad se musí před pokládkou pečlivě zbavit prachu a nečistot, aby nové vrstvy lépe přilnuly a nedocházelo k nechtěným mezerám. Často se doporučuje použít samonivelační stěrku, která vyrovná veškeré nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch. Tato stěrka se pečlivě rozmíchá a rovnoměrně nalije na beton či jiný podklad, kde po zaschnutí tvrdne v jednolitou vrstvu. Následně je třeba dbát i na optimální vlhkost podkladu, protože dřevo je živý materiál, který citlivě reaguje na změny okolního prostředí. Dobře upravený a zpevněný podklad zajistí, že se parkety nebudou kroutit, prohýbat ani vydávat nepříjemné zvuky.
Pokud se budeme bavit o vlhkosti, tak ta bývá pro dřevěné parkety největší hrozbou, proto je klíčové se před položením ujistit, že v místnosti nekolísá přílišná vlhkost ani teplota. V starých domech bez pořádné hydroizolace se často setkáme s problematickými základy, kde se voda může hromadit a narušovat strukturu dřeva. Aby se to minimalizovalo, doporučuje se použít speciální fólie nebo parotěsné zábrany, které zamezí prostupu vlhkosti. Někteří lidé si myslí, že tato vrstva není nutná, ale praxe ukazuje, že podlaha bez dostatečné ochrany odspodu se může rychle poškodit a nahrává tvorbě plísní. Správná ochrana před vlhkostí je zkrátka zásadní, aby dřevo zůstalo co nejdéle ve skvělé kondici. Nepodceňuje se ani větrání místnosti a udržování konstantní teploty, protože právě díky tomu lze eliminovat kondenzaci vlhkosti a minimalizovat případná rizika.
Moderní řešení myslí i na ekologii, a tak se dnes často využívají recyklované materiály, které dokáží nabídnout obdobné funkce jako tradiční podkladové vrstvy, avšak s ohledem na životní prostředí. Díky vývoji technologií se dají zpracovat a znovu použít i starší suroviny, čímž se snižuje celková produkce odpadu. Vyrábějí se například různé desky na bázi dřevní hmoty, které mají dobré izolační vlastnosti a zároveň jsou šetrné k přírodě. Na trhu jsou rovněž netoxické izolační fólie a stěrky, u kterých se dbá na minimální množství chemikálií a snadné odbourávání. Tento přístup je v souladu s moderním trendem udržitelného stavitelství, kdy se hledají způsoby, jak stavět a rekonstruovat s co nejmenším dopadem na planetu. V mnoha případech je navíc dlouhodobá funkčnost a životnost těchto ekologických variant srovnatelná nebo dokonce lepší než u klasických produktů.
Posledním důležitým faktorem při úvahách o tom, co dát pod parkety, je samozřejmě rozpočet a osobní preference každého majitele či projektanta, protože různé typy materiálů se mohou lišit cenou i způsobem instalace. V některých případech se lidé rozhodnou pro jednodušší řešení v podobě základní izolační fólie, zatímco jinde je prioritou kvalitní vícevrstvá podložka. Výběr rovněž závisí na tom, zda je podlaha umístěna v obývacím pokoji, ložnici nebo třeba v místnosti s větším rizikem vlhkosti, jako je kuchyň. Každé prostředí má svá specifika, a proto je dobré poradit se s odborníky. Některé inovativní systémy navíc kombinují podlahové vytápění s moderními izolačními vrstvami, což může přinést vyšší komfort a úsporu energií. Správná volba podkladu se tak stává nedílnou součástí celkového řešení kvalitní podlahové konstrukce.
