Pokud máte starší dřevěnou podlahu se spárami, je dobré nejprve zvážit, co tyto spáry způsobuje, než se pustíte do jejich vyplňování. Někdy může jít o běžnou reakci dřeva na změny teploty a vlhkosti v místnosti, jindy mohou být na vině drobné deformace prken či chybějící pero a drážka. Ať už je příčina jakákoli, před samotnou opravou je vhodné prozkoumat stav podlahy, abyste odhalili případné skryté vady, jako je napadení dřeva škůdci nebo nadměrné vrzání. Zjištění skutečného stavu prken pomáhá určit nejen rozsah, ale i vhodný způsob opravy, protože existuje mnoho různých metod a materiálů. Záleží také na vašich preferencích ohledně konečného vzhledu, protože některé způsoby mohou poskytnout zcela hladký povrch, zatímco jiné zachovají přirozenou strukturu a drobné nerovnosti. Podceňování prvotního průzkumu se ale může vymstít v podobě opakované nutnosti opravy, zejména pokud by se ukázalo, že dřevo pracuje víc, než jste čekali.
V některých případech stačí použít jednoduché tmely určené pro dřevěné podlahy, ať už na bázi akrylátu, silikonu či speciálního elastického materiálu, který se v čase přizpůsobuje pohybu dřeva. Tmely se vyznačují snadnou aplikací, kterou zvládne i méně zkušený kutil, a navíc bývají k dostání v různých barevných odstínech, aby co nejlépe splynuly s povrchem. Při práci s nimi je však třeba dodržet přesné postupy, například zbavit spáry prachu a mastnoty, aby se tmel dobře uchytil a časem nevypadl. Pokud se rozhodnete použít tmel, připravte se na to, že může být nutné aplikovat jej ve dvou vrstvách, zvlášť pokud spáry nejsou stejnoměrné. Po zaschnutí se pak povrch může jemně obrousit a případně přelakovat pro dokonalý estetický efekt. Hlavní výhoda tmelů spočívá v jejich pružnosti, která zabraňuje praskání i při drobném pohybu prken.
Jinou možností je využití dřevěných lišt nebo klínků, což se uplatňuje především u větších spár, které se vytvoří například po seschnutí prken nebo při nedokonalé pokládce. V takovém případě se vyrobí dřevěné proužky přesně odpovídající šířce mezer, následně se přilepí a někdy i přišroubují k podkladu pro pevnost. Tento způsob je sice náročnější na preciznost a čas, ale může přinést velmi trvanlivý a přirozený výsledek, pokud zvolíte dřevo stejné nebo podobné barvy a struktury. Navíc dřevěné výplně vydrží i větší zatížení, takže spára zůstává pevná dlouhé roky. Po zasazení lišt či klínků je důležité provést jemné přebroušení, aby povrch plynule navazoval na okolní prkna, a nakonec se doporučuje sjednocení celého povrchu podlahy novou vrstvou laku, oleje nebo vosku. Tím se nejen docílí esteticky souvislého vzhledu, ale také se chrání samotná výplň.
Jsou ovšem i případy, kdy se vyplatí sáhnout po speciální směsi z pilin a lepidla, která se nazývá pilinový tmel. Tato směs se tradičně využívá už léta, a to zejména tam, kde je důležitý co nejpřirozenější vzhled a věrné sloučení materiálů. Princip spočívá v tom, že piliny jsou stejný druh dřeva, z jakého je podlaha, což umožní dokonalé barevné sladění a po čase i podobné stárnutí a změny odstínu. Směs se pečlivě vtlačí do prasklin a po úplném zaschnutí dojde k přebroušení, čímž se docílí hladkého povrchu bez viditelných přechodů. Díky tomu je výsledek mnohdy velmi autentický, zvlášť pokud spojení s lepidlem vytvoří dobrou soudržnost. Piliny v kombinaci s vhodným lepidlem často přilnou k prknům tak pevně, že dlouhodobě odolají i větší zátěži.
Pokud si ale nejste jisti, zda dřevěná podlaha bude v následujících letech ještě výrazně pracovat, můžete zvolit flexibilnější řešení a spáry jen dočasně utěsnit například pomocí pružných šňůr či těsnicích provázků. Ty se vkládají hluboko do spár, kde pomáhají regulovat velikost mezery a přispívají k omezení průniku nečistot i přímého proudění vzduchu, které by mohlo podlahu dál vysušovat. Takový postup je vhodný hlavně tehdy, když chcete dřevo nechat ještě aklimatizovat nebo jej budete plánovaně renovovat v blízké budoucnosti. Ačkoliv nejde o trvalé řešení, má tu výhodu, že se nepouštíte do komplikované práce s tmely či lištami a podlahu lze celkem snadno vrátit do původního stavu. Tento způsob je proto oblíbený u těch, kteří se momentálně nemohou pustit do velké rekonstrukce, ale chtějí omezit škvíry a prach. Ve srovnání s jinými metodami jde o jednoduché, ale funkční opatření, než se rozhodnete pro razantnější kroky.
Závěrem je důležité zmínit, že výběr správného řešení do značné míry závisí na vašich dlouhodobých plánech s podlahou, míře jejího namáhání a v neposlední řadě i finančních možnostech. Kvalitní materiál a precizně provedená práce se vyplatí, protože oprava dřevěné podlahy není něco, co byste chtěli absolvovat každých pár let. Pokud se rozhodujete mezi svépomocí a přizváním profesionála, vždy pečlivě zvažte, jak zkušenosti a nástroje ovlivní konečný výsledek. Některé metody totiž vyžadují trpělivost, pečlivost a odborné znalosti o povrchových úpravách, aby se nový materiál choval stejně jako zbytek prken. Dobrá příprava a pečlivost vám může ušetřit nejen starosti, ale i peníze v dlouhodobém horizontu. Když si zvolíte vhodnou metodu a věnujete opravě dostatek času, můžete se těšit na obnovenou krásu a funkčnost vaší dřevěné podlahy, která vydrží po mnoho dalších let.
